Přihlásit se
V prosinci 2020 bylo na webu publikací Národního muzea zveřejněno nové číslo časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum (roč. 65, 2020, č. 3–4).
Letošní podzimní dvojčíslo časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum (roč. 65, 2020/3–4) nabízí tři tematicky různorodé studie. O vybraných osobnostech česko-francouzských kulturních styků pojednává příspěvek J. Kašparové Mezi Prahou a Paříží. Neznámé a málo známé „hrdinky“ česko-francouzského kulturního světa první poloviny 20. století, o problematice dochování a rekonstrukce knihoven vybraných ženských klášterů pak text R. Modrákové Knihovny ženských klášterů v pohusitském období. Zobrazení Pátečníků v kresbách Adolfa Hoffmeistra se věnuje studie J. Bílka Pátečníci v kresbě. Do oddílu Miscellanea byl zařazen příspěvek V. Karfusové Oživlé knižní písmo Oldřicha Menharta, který stručně představuje průběh digitalizace tiskového písma Figural ze 40. let 20. století, při níž se využívají i tužkové kresby ze sbírek oddělení knižní kultury.
V podzimním dvojčísle najdeme také šest recenzí. Rádi bychom upozornili především na obsáhlý příspěvek J. Kašparové věnovaný publikaci francouzského historika Frédérica Barbiera Histoire d’un livre: la Nef des fous, de Sébastien Brant a na souhrnnou recenzi E. Frimmové, která se zabývá dvěma katalogy vydanými v nedávné době v Muzeu umění v Olomouci (Kroměřížská zámecká knihovna I. Prvotisky/Schlossbibliothek Kremsier I. Inkunabeln a Kroměřížská zámecká knihovna II. Katalog 1691). V recenzi K. Andresové Skoupé je s uvedením širšího historického kontextu představena publikace Věrnost a zrada v ohroženém městě. Prameny k politické komunikaci Českých Budějovic na počátku stavovského povstání (1618). Monografie vedle úvodní studie přináší edice řady dokumentů vzniklých v době obléhání Českých Budějovic v roce 1618. J. Sichálek zhodnotil význam publikace Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritická edice staročeského překladu, která přináší kromě jiného především první moderní kritickou edici staročeského překladu tohoto latinského textu. J. Srnková stručně pojednala o publikaci Středověké rukopisy v českých zemích. Handbušek kodikologa, která za pomoci bohatého obrazového doprovodu pojednává o tom, jak správně sestavit katalogový popis středověkého rukopisu. Oddíl pak uzavírá recenze K. Volekové na sborník vydaný u příležitosti významného životního jubilea Zahrada slov. Ad honorem Zuzana Silagiová.
Sekce Zprávy z Knihovny Národního muzea přináší kromě pravidelné rubriky Nové sbírkové akvizice v Knihovně Národního muzea informace o dvou výstavách. První z nich nazvanou Vzdělaný čtenář uspořádala v rámci projektu Virtuální rekonstrukce rozptýlených provenienčně bohemikálních knižních celků v tuzemských i zahraničních knihovnách Knihovna Národního muzea ve spolupráci s dalšími institucemi na zámku Kynžvart. Na přípravě výstavy Hudební zvěřinec, kterou aktuálně pořádá České muzeum hudby, se významně podílelo oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. O sbírkových předmětech, které byly z knihovny na výstavu zapůjčeny, informuje příspěvek V. Karfusové Sbírky Knihovny Národního muzea na výstavě Hudební zvěřinec.
Další pravidelnou součástí podzimního dvojčísla je oddíl Matičních listů Matice české, sekce Společnosti Národního muzea, tentokrát věnovaný Boženě Němcové. Kromě pravidelných rubrik Zpráva o činnosti Matice české v roce 2020 a Informačních panelů připravených v rámci projektu Čeští spisovatelé v regionech České republiky je součástí Matičních listů příspěvek Yvetty Dörflové Tlumok sběratele. Zápisníky Boženy Němcové, jehož součástí je bohatá obrazová příloha.
Tištěná verze dvojčísla bude k dispozici počátkem příštího roku.