Přihlásit se
Nejkrásnější a nejvzácnější hudební rukopisy předbělohorských literátských bratrstev ze sbírek Národního muzea a Národní knihovny ČR
Výstava s názvem Velké knihy hudby v Historické budově Národního muzea a v Národní knihovně ČR představuje nejkrásnější a nejvzácnější hudební rukopisy předbělohorských literátských bratrstev ze sbírek obou institucí. Kvůli své hodnotě jsou vystavovány jen výjimečně a na krátký čas, a výstava tudíž nabízí unikátní příležitost si je prohlédnout.
Šestitýdenní výstava probíhá paralelně v obou institucích. Část prezentovaná v Národním muzeu je věnována kodexům literátů v Čechách s výjimkou Prahy, část vystavená v Národní knihovně se naopak zaměřuje pouze na rukopisy pražských sborů. Celkem představuje 16 rukopisů a rukopisných zlomků z 15.–17. století, které na první pohled zaujmou jak úctyhodnou velikostí, tak výzdobou, která nezřídka reprezentuje vrchol dobové knižní malby. Knihy jsou zároveň důležitým svědectvím o hudebním životě na literátských, a to zejména českých kůrech.
V průměru půl metru vysoké a v případě použití pergamenu i přes 20 kg vážící rukopisy sloužily zpěvákům zmíněných bratrstev k provozování hudby v kostelích, a právě pro účely skupinového zpěvu nabývaly takových rozměrů. Svým uživatelům a objednavatelům pak dávaly příležitost nejen k vyjádření jejich náboženského cítění, ale také k patřičné sebeprezentaci. Na finančně a časově náročné písařské práci, výzdobě a svázání knih se podílely vyhlášené dílny, financované jak přímo bratrstvy, tak městskými obcemi, cechy či konkrétními donátory.
Můžete si tak prohlédnout výběr z kodexů dochovaných ve dvou největších rukopisných sbírkách v ČR. Z těch nejstarších se například jedná o monumentální Plzeňský graduál Martina Stupníka – knihu o výšce 68 cm a váze téměř 32 kg, vynikající práci dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Hned několik rukopisů pak dokumentuje tvorbu Jana Táborského z Klokotské Hory, majitele nejvýznamnější pražské písařské dílny 16. století, a s ním spolupracujících iluminátorů, jako byli Fabián Puléř, Matyáš Hutský z Křivoklátu a Matouš Ornys z Lindperka. Z jejich díla lze zvlášť vyzdvihnout bohatě zdobený Staroměstský, Křižovnický, Českobrodský a Lomnický graduál, přičemž poslední vznikl v další významné pražské písařské dílně Jana Kantora zvaného Starý.
Vážení návštěvníci,
ve čtvrtek 8. června 2023 bude z mimořádných důvodů Historická budova otevřena až od 14 hodin.
Ve středu 14. června 2023 bude z mimořádných důvodů Muzejní komplex Národního muzea (tj. Historická a Nová budova) otevřen pouze do 14 hodin.
Děkujeme za pochopení.
Vstupenky je možné zakoupit on-line, v mobilní aplikaci, automatu nebo na pokladně v Historické či Nové budově Národního muzea.
E-vstupenka vás opravňuje k jednorázovému vstupu po dobu 30 dnů ode dne nákupu. S e-vstupenkou přistupte rovnou k turniketu a načtěte QR kód. Vstupenku je nutné uschovat po dobu celé návštěvy.
Zdarma (vstupenky dostupné pouze na pokladně): dětské domovy, SOS dětské vesničky, držitelé průkazek: ZTP, ZTP/P a jejich doprovod, držitelé karet: ICOM, Slovenské národné múzeum, Společnost NM, Benefit karta GSA – MDČR, Prague Card, zaměstnanec PO MKČR (výhradně pro držitele karty)
Návštěvní řád Muzejního komplexu Národního muzea
Fotografování a filmování pro nekomerční účely a bez použití blesku a stativu v ceně vstupenky.
Vstupenky zakoupené on-line (opravňující k jednorázovému vstupu po dobu 30 dnů ode dne nákupu) si prosím přineste vytištěné nebo uložené ve svém mobilním telefonu.
Vstupenku je nutné uschovat po dobu celé návštěvy.
Zakoupené vstupenky nepřijímáme zpět ani nevyměňujeme.
