Dynastie, která udělala z Čech království. Národní muzeum otevírá výstavu Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba

900 exponátů, královské poklady i nevyřešené záhady
Příběh dynastie, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy, ožívá v největší letošní výstavě Národního muzea. Ve spolupráci se Správou Pražského hradu se 24. dubna 2026 otevírá v Historické budově Národního muzea výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba, která nabízí jedinečnou příležitost vidět výjimečné exponáty oživující dramatický příběh dynastie formující české i evropské dějiny.

Výstava v Národním muzeu představí vítězná díla XVIII. trienále umělecké knižní vazby

Národní muzeum otevírá 21. dubna 2026 ve své Historické budově výstavu XVIII. trienále umělecké knižní vazby, která představuje vítězná díla stejnojmenné soutěže konané v roce 2025. Tradiční soutěžní přehlídku organizuje Společenstvo českých knihařů a instalace v Národním muzeu je vyvrcholením putovní výstavy, která byla zahájena v loňském roce v Třebíči.

Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích otevírá novou výstavu s názvem Cirkus v proměnách doby

Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích, které si v letošním roce připomíná dvacet let od svého vzniku, otevírá 17. dubna 2026 novou výstavu s názvem Cirkus v proměnách doby. Prostřednictvím velkoformátových fotografií a unikátních předmětů nejen ze sbírek Národního muzea mapuje výstava cirkusové umění na českém území a zásadní transformaci, kterou prošel tento fenomén za posledních více než dvě stě let.

Počet dobrovolníků v Národním muzeu rok od roku roste

V roce 2025 Národnímu muzeu pomáhalo 100 dobrovolníků, kteří dohromady ze svého volného času ukrojili přes pět tisíc hodin. Jejich počet rok od roku roste. Řada z nich dochází na více oddělení, třetina dokonce po dobu více než jednoho roku.

Návštěvnost Národního muzea byla v roce 2025 opět rekordní. Rok 2026 přinese výstavy zaměřené na dějiny a osobnosti

Národní muzeum má za sebou mimořádně úspěšný rok 2025. Jeho výstavy a expozice navštívilo 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce 2024. Unikátní vystavení originálních fosilií Lucy a Selam, stejně jako výstavy Čingischán a 100 pokladů, 100 příběhů, se těšily mimořádnému zájmu návštěvníků a potvrdily mezinárodní prestiž instituce.

Sváteční otevírací doba Národního muzea 2025

Vážení návštěvníci,
vybrané pražské objekty Národního muzea můžete navštívit i během vánočních svátků 25. a 26. 12. 2025 a také 31. 12. 2025 v jejich běžné otevírací době. Na Štědrý den a Nový rok je Národní muzeum zavřené.

Výstava Soňa Červená je poctou výjimečné umělkyni

Národní muzeum – České muzeum hudby otevírá 10. září 2025 výstavu věnovanou jedné z nejvýraznějších osobností české i světové hudební scény – Soně Červené. Výstavní projekt, uvedený ke stému jubileu narození operní pěvkyně, připomíná její mimořádnou uměleckou dráhu, osobní příběh i kulturní odkaz, který zanechala. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý audiovizuální obsah, osobní předměty, kostýmy, fotografie i archivní záznamy, které mapují její životní cestu.

Originály fosilií Lucy a Selam poprvé v Evropě v expozici Lidé a jejich předci v Národním muzeu

Zcela jedinečnou příležitost spatřit jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě mají od 25. srpna do 23. října 2025 návštěvníci Národního muzea. Poprvé v historii jsou originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam vystaveny v Evropě. Veřejnost dosud mohla spatřit originál fosilie Lucy mimo Etiopii pouze jedenkrát, a to v průběhu šestileté tour po Spojených státech amerických mezi lety 2007 a 2013. 

Po více než 300 letech byly identifikovány ostatky významného barokního lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu

Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od narození prof. Emanuela Vlčka, který se o identifikaci Löwa pokoušel již v roce 1971.