Muzeum Bedřicha Smetany

O muzeu

Muzeum Bedřicha Smetany sídlí na vltavském břehu v těsné blízkosti Karlova mostu v budově bývalé Staroměstské vodárny postavené v letech 1883–1884 podle plánů architekta Antonína Wiehla na místě, kde původně stávaly staroměstské mlýny. Její architektonickou kompozici ještě umocnila bohatá sgrafitová výzdoba podle návrhů českých malířů Josefa Ženíška a Mikoláše Alše a díky tomu patří budova Smetanova muzea k nejkrásnějším novorenesančním stavbám v Praze.

Muzeum Bedřicha Smetany bylo založeno v roce 1926 Sborem pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v Praze (od roku 1931 Společnost Bedřicha Smetany). Od počátku své existence systematicky shromažďuje rozsáhlé sbírkové fondy dokumentující nejen život a dílo Bedřicha Smetany, ale i jeho dobu a osudy jeho děl doma i v cizině od 19. století do současnosti. Sbírky byly zpočátku uloženy v Ústavu pro hudební vědu Karlovy univerzity, neboť budovu, v níž sídlí dodnes, získalo až v roce 1935. Veřejnosti bylo Smetanovo muzeum zpřístupněno 12. května 1936 slavnostním otevřením stálé expozice za přítomnosti tehdejšího československého prezidenta dr. Edvarda Beneše.

Muzeum nejprve spravovala Společnost Bedřicha Smetany, v roce 1952 se stalo samostatnou státní institucí. V letech 1958–1975 bylo pod správou Památníku národního písemnictví a od roku 1976 přešlo jako součást nově založeného Muzea české hudby do svazku Národního muzea. Původní expozici vystřídala v roce 1964 nová instalace. Současná expozice o životě a díle Bedřicha Smetany byla otevřena v roce 1998. V roce 1950 převzalo Smetanovo muzeum do správy i myslivnu v Jabkenicích, kde již v roce 1937 pomohlo vybudovat Smetanův památník. Nové expozice zde následovaly v letech 1950, 1964 a 2003.

Vedle sbírkotvorné činnosti se Muzeum Bedřicha Smetany věnuje prezentaci výsledků své práce na veřejnosti, zviditelnění osobnosti skladatele a zejména otevření se široké společnosti všech věkových kategorií doprovodnými programy.