Neobyčejná žena – Vlasta Kálalová Di-Lotti

Vlasta Kálalová Di-Lotti byla významná česká lékařka, kterou zájem o tropické choroby zavedl až do Bagdádu v Iráku. Zde si otevřela ordinaci a v roce 1928 založila první československou nemocnici, a to vše v době, kdy lékařky nebyly běžně k vidění ani v evropských ordinacích. Její věhlas rostl doma i v zahraničí, její osud byl nesmírně zajímavý, a přesto zemřela téměř zapomenuta a její jméno zná dnes málokdo. 

Malá výstava ve dvou vitrínách představí předměty i dosud nezveřejněné a zatím neurčené fotografie z její pozůstalosti. Výstava je z cyklu Svět ve vitríně, který formou krátkodobých výstav představuje zajímavé předměty a sbírky z rozsáhlého a unikátního fondu Náprstkova muzea.

Vlasta Kálalová Di-Lotti a Národní muzeum

Vlasta Kálalová Di-Lotti pocházela z jihočeských Bernartic, narodila se v roce 1896 v rodině učitele a nadšeného propagátora chovu králíků Václava Kálala. Od dob středoškolských studií se připravovala na studium medicíny a zároveň pilně studovala jazyky evropské i orientální. Během studia medicíny na pražské lékařské fakultě navštívila přednášku profesora Jaroslava Hlavy, která byla zaměřená na tropické choroby a složitost jejich léčení v českých podmínkách. Tato událost rozhodla o jejích dalších osudech. Díky podpoře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se ve dvacátých letech 20. století vydala nejprve do Turecka, kde pracovala na gynekologické klinice v Istanbulu a následně se vypravila do Bagdádu, kde v roce 1925 založila malou nemocnici. Vedle náročného provozu ordinace a nemocnice, který zabral sedm dní v týdnu, věnovala zbylý čas na spolupráci při výzkumu tropických chorob. Vzorky odesílané do Prahy však nebyly využity.

Výzva docenta Jana Obenbergera, entomologa z Národního muzea, který v článku v Národních listech žádal krajany o spolupráci při sběru brouků, našla v Bagdádu hned dvojí odezvu. V roce 1927 se Vlasta provdala za Jiřího Silvia Di-Lotti a společně s ním vyrážela do okolí Bagdádu na lov. Další sběry pocházely z Kurdistánu, kam se vydala s manželem a synem Radborem po narození dcery Drahomily Lydie v roce 1931, aby unikli žáru Bagdádského léta. Národní muzeum tak získalo pro zoologické oddělení nejen vzácnou sbírku krasců, ale též ptačí kůže či z expozice známou parmu štikovitou (Luciobarbus esocinus). V Náprstkově muzeu jsou uloženy předměty z darů i z pozůstalosti Vlasti Kálalové Di-Lotti, jedná se o kolekce oděvů, obuvi, ozdob a šperků dovezených z Iráku.

Válečná léta strávila v rodných Bernarticích, kde si otevřela soukromou praxi. Při ústupu německých vojsk dne 8. května 1945 přišla o manžela i obě děti. Po válce se starala o válečné sirotky, přednášela v Evropě i v USA, překládala, veřejně vystupovala proti nespravedlnostem režimu, svým dopisem prezidentu Klementu Gottwaldovi se postavila na obranu Milady Horákové.

Dne 15. února 1971 zemřela téměř zapomenuta v Písecké nemocnici.