Vltavané – tradice plaveckých spolků

Řeka Vltava poskytovala už od středověku živobytí mnoha „lidem od vody“, zejména takzvaným plavcům – vorařům a šífařům. Doprava klád a dalších surovin po vodě byla náročná a leckdy i nebezpečná, vyžadovala nejen fortel, ale i dobře sladěnou vzájemnou spolupráci. Plavci a ostatní „lidé od vody“ však stále více pociťovali chybějící pomoc při zdravotních i životních problémech, které jejich živobytí přinášelo. V červnu 1871 proto založili první vltavanský spolek – vzájemně se podporujícího spolku plavců, rybářů a pobřežných – Vltavan v Praze.

I když hlavní úloha Vltavanu byla sociální, byl zároveň i výrazným kulturním činitelem a reprezentantem stavovské hrdosti svých členů. Vltavané se účastnili dobových akcí s národním rozměrem, měli vlastní hudební kapely a jejich členy a podporovateli se také stávaly významné osobnosti, jako byli například podnikatel Čeněk Bubeníček, majitel známé Čeňkovy pily, nebo pražský primátor František Dittrich. Vznik pražského Vltavanu inspiroval zrození dalších vltavanských spolků v Davli, Štěchovicích a jihočeském Purkarci. Výstava, která se koná ku příležitosti 150. výročí vzniku spolku Vltavan Praha, představuje jak podoby řemesel svázaných s vodou a jejich vývoj v průběhu staletí, tak i pozoruhodnou kulturní a společenskou roli Vltavanů.