Panteon Národního muzea

Panteon Národního muzea patří svou uměleckou výzdobou k nejkrásnějším sálům v České republice. Architektonicky vznešený interiér slavnostní síně navrhl ambiciózně ve svém projektu architekt Josef Schulz (1890). Interiér Panteonu zaujme nejen svým celkovým architektonickým a výtvarným provedením, k němuž patří výzdoba stěn a portálů a dlažba s dynamickým radiálním vzorem, ale také portrétní galerií bust a soch osobností, které se zasloužily o kulturní a vědecký život v Čechách. V Panteonu je umístěno celkem 54 bronzových soch a bust a dvě portrétní mramorové busty císařského páru, Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské (Antonín P. Wagner, 1891). Klenby jsou věnovány monumentálním lunetám Františka Ženíška – Povolání Přemysla Oráče k vládě, Sv. Metoděj dokončuje na Velehradě před svou smrtí v roce 885 překlad Písma svatého (1903), Václava Brožíka – Karel IV. zakládá roku 1348 pražskou univerzitu a Jan Amos předkládá roku 1657 městské radě v Amsterodamu svá didaktická díla (1898) a malbám v pendantivech od Vojtěcha Hynaise – Moc a Pokrok, Inspirace, Umění a Věda (1899–1900). Prosklená malovaná kopule Panteonu s hlavou Čechie uprostřed byla obnovena během rekonstrukce muzea (2015–2019) podle původní zachované dokumentace z 19. století. Aula Panteonu od počátku sloužila nejen muzejním účelům, ale také slavnostním shromážděním a setkáním, a byla také místem, kde se konaly tryzny a z něhož byly vypravovány pohřby vynikajících osobností českého národa, jako byl státník a druhý prezident ČSR Edvard Beneš, politik Karel Kramář, básník Alois Jirásek či spisovatelka Eliška Krásnohorská.

Rozšířená realita v Panteonu

V mobilní aplikaci Národní muzeum v kapse je návštěvníkům dostupná virtuální rozšířená realita Panteon: Živé kořeny. Díky spolupráci s Českou spořitelnou a využití moderních technologií přináší jedinečný zážitek, který propojuje minulost s přítomností. Prostřednictvím aplikace se v prostorách Panteonu Národního muzea přenesete do rozšířené reality, která vám představí významné osobnosti naší historie a umožní vám zažít novou dimenzi návštěvy Národního muzea. Když při vstupu do prostoru Panteonu otevřete aplikaci a namíříte své mobilní zařízení na libovolné místo v Panteonu, uvidíte na displeji rozšířenou realitu Panteonu, jíž dominuje vzrostlý strom, který reprezentuje klíčové dějinné příběhy Česka: Příběh pravdy, Příběh žen, Příběh peněz, Příběh vědy, Příběh vlasti. Ty se před vámi postupně rozvíjejí v podobě mluveného slova i textu, podle toho, jak se pohybujete prostorem Panteonu. Aplikace zároveň zobrazuje ve formě rozšířené reality jednotlivé osobnosti Panteonu, jakmile na některou z nich namíříte svůj mobil.