Přihlásit se
Historie života na Zemi, sahající do doby před bezmála 4 miliardami let, kdy se zde objevily první známé organismy, je více či méně úplně vepsána v kameni. Hlavním cílem paleontologie je podat co možná nejúplnější obraz o životě v minulých geologických dobách. Aby se zdůraznila biologická podstata této vědy, bývá dnes často označována jako paleobiologie. Podle toho, zda jsou hlavním předmětem jejího výzkumu fosilní, tj. „zkamenělé“ rostliny nebo živočichové, hovoříme o paleobotanice nebo o paleozoologii. Zdrojem informací pro paleontologii jsou tedy nejrůznějším způsobem zachované zbytky vymřelých organismů nebo stop dokládajících jejich existenci.
Na základě fosilií lze nejen dokumentovat rozmanitost života a jeho spletité cesty vývoje v geologické minulosti, rekonstruovat nejrůznější typy prostředí ve vztahu k organismům, které je obývaly, shromažďovat poznatky o jejich různých životních projevech, rekonstruovat změny v rozložení pevnin a oceánů, které se odrážejí ve změnách geografického rozšíření organismů, ale i sledovat změny klimatických podmínek v různých částech světa.
S pomocí fosilií lze jednoduše a s velkou přesností určovat také relativní stáří hornin, skládajících zemskou kůru.
Odlitek lebky dravého dinosaura rodu Tarbosaurus. Nález pochází z mongolské pouště Gobi z 60. let 20. století, kdy tam působila společná polsko - mongolská paleontologická expedice.
Dnešní paleontologie je mnohem komplexnější vědou než tomu bylo v jejích počátcích a zahrnuje další obory, jakými jsou např. biostratigrafie, paleoekologie, paleogeografie, paleoklimatologie. Muzejní odborní pracovníci se dnes podílejí na mnoha vědeckých úkolech, řešených často v úzké spolupráci s dalšími paleontology z našich i zahraničních vědeckých ústavů.
Způsob, jakým je dnes materiál v muzeích shromažďován, má jiný ráz a vyžaduje daleko preciznější dokumentaci než dříve. Významnou činností muzejních paleontologů jsou záchranné sběry na příležitostných lokalitách a v činných lomech. Daleko méně prostředků než dříve je však vynakládáno k získávání důležitého materiálu ze zahraničí a k nákupům sbírek. Přesto i dnes rozšiřuje muzeum sbírky o velmi cenné exempláře, díky velkorysým darům svých spolupracovníků.
Mnohem větší nároky se v posledních letech kladou na preparaci fosilií, která předchází jejich vědeckému zhodnocení, využívajícímu moderní přístrojové techniky. Jen tak lze úspěšně pokračovat v doplňování mozaiky našich znalostí o biologické i geologické historii naší planety.
