Světlo a život

Nová budova Národního muzea
Posviťte si s námi na život – navštivte novou přírodovědnou výstavu v Nové budově Národního…

Archa Noemova

Dlouhodobá expozice Nová budova Národního muzea
Zoologická expozice Archa Noemova uvede návštěvníky Nové budovy Národního muzea do fascinujícího…

Entomologická sbírka

V současné době uchovává entomologické oddělení Národního muzea nejrozsáhlejší sbírky hmyzu na území…

Paleontologicka sbírka

Paleontologická sbírka představuje největší sbírku fosilií v zemi a jednu z největších v Evropě.…

Lichenologická sbírka

Hlavní části tvoří herbářové doklady lišejníků, velké stélky z kusové sbírky, fotografie…

Mykologická sbírka

Hlavní části mykologické sbírky tvoří herbářové doklady hub, tekutinové preparáty, plodnice z kusové…

Geologická sbírka

Geologická podsbírka zahrnuje pestrou škálu horninových ukázek, které prezentují vnitřní i vnější…

Petrografická sbírka

Petrografická sbírka je souborem více než 24 800 evidovaných položek. Základem sbírky jsou formáty…

Sbírka tektitů

Sbírka tektitů, tj. přírodních skel vzniklých v důsledku dopadu meteoritů na zemský povrch, obsahuje…

Sbírka meteoritů

Sbírka meteoritů obsahuje 519 položek zahrnujících všechny základní typy meteoritů, tj. chondrity,…

Mineralogická sbírka

Mineralogická sbírka je z historického hlediska hlavní sbírkou oddělení, zahrnuje více než 100…

Sbírka savců

Sbírka savců zahrnuje rozsáhlé sběry z celého světa. Ve sbírkovém fondu, tvořeném více než 30 000…

Sbírka ryb

Jedná se o sbírku rybovitých obratlovců, která v současnosti obsahuje kolem 26 000 evidovaných…

Sbírka ptáků

Sbírky kožek, koster, vajec, hnízd, anatomických a dermoplastických preparátů ptáků.

Areál Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích je moderní výzkumné a sbírkové pracoviště, disponující specializovaným pracovním vybavením (např. elektronová mikrosonda CAMECA SX 100, práškový rentgenový difraktometr Bruker D8 Advance, skenovací elektronový mikroskope Hitachi S-3700 N, ramanův spektrometr ThermoScientific DXR, výpočetní tomograf Micro-CT SkyScan 1172, digitální mikroskope Keyence VHX-2000, skiagrafický roentgen Cosmos a samostatnou biomolekulární laboratoří).

Muzeum je také zapojeno do projektu SYNTHESYS, který zajišťuje infrastrukturu mezi evropskými výzkumnými institucemi a sdružuje 20 evropských muzeí, univerzit a botanických zahrad. Tyto instituce mohou díky finanční podpoře Evropské unie navštěvovat přírodovědci z celého světa a odborně zpracovávat jejich sbírkového fondy. Mezi dalšími zahraniční projekty, do kterých bylo muzeum v posledních letech zapojeno, patří např. Evropský migrační atlas nebo Europeana Creative.

Pracovníci Přírodovědeckého muzea publikovali v roce 2017 167 publikačních výsledků hlášených do RIV, z toho 106 impaktovaných článků. Výsledky své vědecké činnosti prezentovali formou 55 příspěvků na tuzemských či mezinárodních konferencích. V rámci projektové činnosti se podíleli na řešení 17 projektů a řešili 19 výzkumných cílů v rámci institucionální podpory IP DKRVO.

Podstatný podíl na přírodovědných sbírkách Národního muzea měl již od jeho založení Kašpar Maria hrabě Šternberk. Byl to všestranný přírodovědec a vůdčí osobnost mezi zakladateli muzea. Díky jeho velkorysým darům a darům zakladatelů a členů Společnosti vlastenského musea v Čechách disponovalo muzeum již od svého založení rozsáhlým přírodovědným sbírkovým fondem.

V 19. století vedle univerzity představovalo muzeum hlavní centrum přírodovědy v Českých zemích a jsou s ním těsně spojena jména předních přírodovědců (kromě hraběte Kašpara M. Šternberka např. August Carl Joseph Corda, Karel Bořivoj Presl i Jan Svatopluk Presl, Franz Xaver Maxmilian Zippe, Maxmilian Dormitzer, August Emanuel Reuss, Jan Krejčí, Antonín Frič a další). Od 28. ledna 1851 již fungoval při muzeu samostatný Přírodovědecký sbor sdružující jednotlivé přírodovědné obory a organizující vědeckou a popularizační činnost.

Samotnou organizační složkou Národního muzea bylo Přírodovědecké muzeum formálně ustanoveno až 1. května 1964.

V současnosti má celkem osm oddělení (viz sekce oddělení) a je jedním z pěti odborů Národního muzea. Nachází se v pražské městské části v Horních Počernicích, kde jsou umístěné jeho sbírky, laboratoře a zázemí pro zaměstnance. Rozsáhlé stěhování všech přírodovědných sbírek trvalo několik let a bylo ukončeno v roce 2014.

Přírodovědecké muzeum svou činností plní tři hlavní úkoly. Prvním je rozšiřování a správa sbírek přírodovědného charakteru a průběžné dokumentování přírody nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Druhým úkolem je vědecké zpracování sbírek a organizace vlastního výzkumu na tuzemské i mezinárodní úrovni. Třetím úkolem je potom představovávní svých sbírek a výsledků vědecké činnosti široké veřejnosti prostřednictvím výstav, přednášek, populárně naučných publikací atd.

Asi nejvýraznější dominantou přírodovědných sbírek je 22,5 metrů dlouhá, přes čtyři tuny vážící kostra plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Kostra byla poprvé představena veřejnosti 28. listopadu 1888 a od roku 1893 je vystavena v dnešní Historické budově Národního muzea.