Svět hub, lišejníků a rostlin

Nová expozice ve 2. patře Historické budovy představuje rozmanitost hub, lišejníků a rostlin z Česka i ze světa — od mikroskopických forem až po stromy a houby jedlé i nejedlé. Seznámíte se s jejich systémem, životními strategiemi i tím, jak ovlivňují náš každodenní život. Ukázky vzácných herbářů, modelů a interaktivní prvky vás provedou tímto tichým, ale nepostradatelným světem.

Sál hub

Víte, že houby nejsou jen hřiby a muchomůrky, ale mohou vypadat úplně jinak? Všechny hlavní typy plodnic hub u nás naleznete. Tušíte, že hlavní tělo hub nejsou plodnice, které sbíráme, ale podhoubí, které většinou nevidíme? U nás v muzeu ho uvidíte hned několikrát. Na povrchu velkého pařezu ze šumavských lesů si ověříte, že houby se chovají podobně jako my lidé – také si ohraničují teritorium pomocí „plotů“ ze svého podhoubí.

Komu se nepodaří nasbírat si houby v přírodě, může se podívat k nám. Odnese si třeba pohled na lyofilizovanou hlívu, která vyrostla z bloku slámy. Pozná, kde všude se člověk s houbami ve svém životě setkává. A kdo zatouží po hřibech, konečně dostane odpověď na otázku, jak rychle rostou. To všechno a mnohé další v jednom jediném sále hub.

Sál lišejníků

V sále lišejníků také potkáte houby, které ale „do party“ přibraly řasu, a společně vytvořily organismus, který může žít skoro všude.

Lišejníky dokážou díky spojení vřeckovýstrusné houby a řasy či sinice osidlovat rozmanitá stanoviště. Proto je můžeme pozorovat nejen na stromech (epifytické), skalách (saxikolní) nebo půdě (terikolní), ale také na substrátech vytvořených člověkem. Věděli jste, že lišejníky mohou porůstat i karoserii aut nebo sklo? Zároveň je možné na základě (ne)přítomnosti určitých druhů nebo rodů lišejníků (Usnea, Bryoria) určit míru znečištění ovzduší v dané oblasti.

Typ prostředí, ve kterém lišejníky rostou, formuje nejen druhové složení lišejníků, ale také vzhled lišejníkové stélky. Rozlišujeme proto lišejníky práškovité, korovité, lupenité a keříčkovité. Se všemi typy stélek se při návštěvě expozice seznámíte.

Řasa nebo sinice představuje v rámci symbiózy tzv. fotobionta, ve kterém probíhá fotosyntéza stejně jako v cévnatých rostlinách – proto lišejníky nejsou parazitickými organismy. Na rozdíl od cévnatých rostlin jsou ale lišejníky schopné fotosyntézy i v zimě, v některých případech dokonce i v období mrazu nebo pod sněhovou pokrývkou!

Lišejníky lze v přírodě najít v nezměněné podobě i v podzimních a zimních měsících. Toho využívají lidé v severských zemích, kde hojně rostou keříčkovité druhy lišejníků rodu Cladonia (dutohlávka). Především lišejník Cladonia stellaris (dutohlávka horská) pak sbírají k dekoračním účelům – například pro tvorbu adventních věnců. Vzhledem k tomu, že jsou lišejníky velmi pomalu rostoucí organismy, doporučujeme tuto aktivitu v našich končinách neprovádět.

Sál rostlin

Sál rostlin představuje to nejzajímavější z rostlinné říše. Co všechno se může stát za 500 let? Přijďte se zeptat našeho dubu. Každý světlý a tmavý kruh vypráví příběh jednoho roku, od jarního probuzení až po zimní spánek.

Objevte s námi, jak vynalézavě se rostliny dokážou šířit do světa. Čekají na vás kluzákům podobná semena alsomitry vznášející se vzduchem, ostrými drápky vyzbrojené plody uncariny, které se dokážou přichytit i na holou kůži nebo schoulené choulivky jerišské, které chrání svá semena před drsnými podmínkami pouště a vyčkávají příchodu deště. Víte, která semena jsou na světě největší a která nejmenší? U nás je uvidíte bok po boku – obří semeno seychelské palmy i mikroskopická semínka orchidejí lehká jako prach.

Co by byly rostliny bez slunce? Objev fotosyntézy rozpoutal revoluci a zcela proměnil tvář země. V závodu o světlo rostliny vyvinuly různé strategie. Stromy vsadily na pevné dřevo a vysoké kmeny. Jak ale vypadají stonky lián, stromových kapradin nebo kaktusů? Nechte se okouzlit nečekaně krásnou strukturou jejich kmínků, tak odlišnou od pravidelných letokruhů stromů.

Myslíte si, že herbáře jsou nuda? Herbářová galerie s majestátním palmovým listem vás přesvědčí o opaku.

Pro děti

Všechny sály expozice oživují interaktivní prvky, animace a projekce, které zaujmou jak děti, tak dospělé. V sále věnovaném houbám si můžete na interaktivní stěně rozsvěcet různé typy podhoubí nebo sledovat časosběrný záznam růstu hřibu v lese. V části věnované lišejníkům si zase můžete osahat kámen porostlý lišejníkem nebo si pomocí zvýraznění jednotlivých částí detailně prohlédnout řez jeho stélkou. Sál rostlin nabízí animaci fotosyntézy, projekce plné zajímavostí ze světa flóry a také lupu, díky níž porovnáte nejmenší a největší semeno rostlinné říše.