František Šternberk-Manderscheid se stal v pravém slova smyslu zakladatelem numismatické sbírky – kromě ražeb daroval muzeu i bohatý rukopisný materiál ve formě lístkového katalogu, sbírku českých mincovních nařízení a další rukopisné výpisky z oblasti mincovní organizace a dobové literatury. V roce 1830 byl pověřen správou sbírky bibliotékář Národního muzea Václav Hanka (1791–1861). Přesto, že jeho působení někteří numismatici nepříznivě posuzovali, byl to právě on, kdo vytvořil nejstarší německy psaný katalog sbírky a kdo v roce 1859 uskutečnil velký nákup 700 českých ražeb ze známé kolekce Viléma Killiana. Za působení Josefa Smolíka (1832–1915), od roku 1881 prvního skutečného kustoda numismatické sbírky, došlo k jejímu nárůstu, zejména díky systematickému sběru nálezů. Sbírka byla přestěhována z Nostického paláce do nynější historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí, kde byla instalována první numismatická expozice. Díky péči Gustava Skalského (1891–1956) byla kolekce, která se stala centrem vědeckého bádání pro celé území ČSR, rozšířena z 30 000 na 130 000 kusů.
V roce 1922 vznikla nová numismatická expozice a pokračovaly práce na vytvoření dokonalé odborné knihovny, započaté již v dřívějším období. Po druhé světové válce se sbírkové fondy rozrostly na tři čtvrtě miliónu kusů díky převodům ze zkonfiskovaného majetku do Národního muzea. V současné době obsahuje numismatická sbírka Národního muzea více než 1 milion sbírkových předmětů, přičemž odborně zkatalogizována je zhruba polovina.
