Přihlásit se
Z cyklu Rok s Náprstkem
Byl horlivý a pozorný čtenář od mládí, mezi jiným se zabral do studia knih o Číně a Dalekém východě vůbec, (,,,) jeho duch toužil po vzdálených krajích, nových zemích, neznámých lidech. (ze vzpomínek Stanislava Kodyma na Vojtu Náprstka v knize Dům u Halánků, 1955)
A nyní k obchodu. Koupil jsem v perském oddělení kousek starého skla, byla to rvačka – s kensingtonským museem! Ty nejdražší a nejkrásnější věci, celé vitriny, má to museum v perské sekci na výstavě už zakoupené, a ubohý Čecháček musí pak o jeden kousek, náhodou ještě neprodaný, s tím tlustým Peršanem jednat jako s máslem a s Šahem, a samým lichocením si dobývat jeho milost. (Julius Zeyer v korespondenci s manžely Náprstkovými, z Paříže 1889)
Další večer cyklu nás zavede do Orientu – ovšem toho domácího. Snili jsme o něm, studovali tamní jazyky, četli knihy, nemnozí se tam vydávali, vozili předměty (suvenýry?) a tou exotickou nádherou se doma obklopovali – nebo ji ponechali pro potěchu všem. Co se změnilo na tomto fenoménu 19. století dnes? Jsou pro nás exotické destinace stále tak nedostupné? Jak si je promítáme do svých domovů?
Kurátorka a japanoložka Adéla Tůmová nám představí Vojtu Náprstka jako obdivovatele Orientu v souvislostech jeho domu i muzea. Láska k cizím krajům provázela Náprstka od mládí, promítla se do jeho snů a zájmů a později i do muzejních sbírek.
Sinoložka Michaela Pejčochová přiblíží sběratelství dálněvýchodních předmětů konce 19. století a jejich oblibu v interiérech šlechtických rodin, bohatých průmyslníků i v interiéru zakladatele české orientalistiky, prof. Rudolfa Dvořáka.
Historik Jan Pezda, autor knihy Slunce, voda, vzduch. Zrod moderního turismu, ukáže, jak se utvářela a proměňovala evropská imaginace Orientu v souvislosti s cestováním, technologiemi a spotřebou.
V závěru večera zavítáme do historického interiéru knihovny k poslechu autorské arabské poezie.
Vstupné: 70 Kč Vstupenky je možné zakoupit on-line nebo na pokladně muzea.
