Popel a náprstky

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Nové divadelní představení přímo v Historickém interiéru knihovny Náprstkova muzea.

Tudy do Tuvy

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Přijďte se dozvědět o Tuvě, zemi uprostřed Asie, do Náprstkova muzea!

Vánoce U Halánků

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
I letos jsme pro vás připravili tradiční kulturní akci!

Cyklus přednášek o japonské kultuře

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Náprstkovo muzeum si pro vás ve spolupráci s Jazykovou školou SPĚVÁČEK připravilo cyklus dopoledních…

Vojta Náprstek

Dlouhodobá expozice Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Tato expozice Náprstkova muzea představuje osobnost Vojty Náprstka  

Kultury Austrálie a Oceánie

Dlouhodobá expozice Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Originální doklady života a kultury etnik těchto oblastí  

Svět ve vitríně

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Drobné krátkodobé výstavky obohatí Náprstkovo muzeum a představí rozmanitost jeho sbírek  

Indiáni

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Vypravte se s námi za původními obyvateli Severní a Jižní Ameriky.  

Sbírka asijských kultur

Asijské sbírky Náprstkova muzea tvoří přibližně 53 000 předmětů, což představuje téměř polovinu…

Odborní pracovníci Náprstkova muzea systematicky zpracovávají svěřené sbírky. Výsledky jsou průběžně publikovány v monografiích nebo odborných článcích, mj. v muzejním periodiku Annals of the Náprstek Museum. Pracovníci se pravidelně účastní mezinárodních odborných kongresů a dokumentují vývoj studovaných kultur přímo v terénu. Odborná činnost je mj. plánována v rámci dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace (DKRVO).

Archeologická expedice do Wad Ben Naga

V roce 2009 zahájilo Národní muzeum výzkumy na archeologické lokalitě Wad Ben Naga, nacházející se přibližně 130 km severovýchodně od súdánského hlavního města Chartúmu. Předmětem výzkum je starověké sídliště z dob tzv. Merojského království (asi 300 př. n. l. – 350 n. l.), které svůj největší rozkvět zažilo za vlády krále Natakamaniho a královny Amanitore (1. stol. př. n. l.).

Egyptské mumie

V roce 2009 byl v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur zahájen systematický výzkum staroegyptských mumií. Jeho cílem bylo vyšetřit veškerý staroegyptský mumifikovaný materiál ve veřejných sbírkách české republiky pomocí moderních radiologických metod. Vědecký tým sestávající z egyptologů, antropologů a lékařů učinil zásadní poznatky, které jsou zveřejňovány v rámci řady publikací Atlas of Egyptian Mummies in the Czech Collections.

Dér el-Medína a Jaroslav Černý

Součástí podsbírky pravěku a starověku Předního východu a Afriky je také rozsáhlý soubor pocházející z francouzských výzkumů v Dér el-Medíně, vesnici královských řemeslníků, nebo souvisí s osobností Jaroslava Černého (1898–1970), který se na francouzských výzkumech v Dér el-Medíně podílel. Cílem výzkumu je komplexní publikace těchto sbírek, včetně jejich interpretace. Výzkum se zaměřuje především na soubor hieratických ostrak a předmětů pocházejících z tzv. Východního pohřebiště v Dér el-Medíně.

Materiální kultura dynastie Čching (1644-1911)

Náprstkovo muzeum uchovává více jak tisíc oděvů, oděvních doplňků, šperků a předmětů drobného uměleckého řemesla z konce dynastie Čching v Číně, a dále více jak tisíc maleb, tisků a fotografií, které dokumentují život v této době. Cílem výzkumu je odborné a vědecké zpracování této sbírky.

Tibetský buddhismus v Mongolsku

Sbírky přibližně tří tisíc předmětů tibetského buddhismu včetně malby, plastik a rituálních předmětů byly získány nejen v Tibetu a v Číně, ale především v Mongolsku. Cílem výzkumu je vedle zhodnocení sběratelské činnosti původců sbírek též odborný popis a interpretace sbírkového fondu, zejména náboženské malby. 

Kovy z zemích Blízkého východu, Indie a Indonésie

Umělecké řemeslo v kovu, kovotepectví a kovolijectví, byly v zemích Blízkého východu, Indie a Indonésie dovedeny k vysoké dokonalosti ve kvalitě materiálů i způsobu jejich zpracování. Sbírky Náprstkova muzea zahrnují rozsáhlou sbírku kovových nádob užitkového i dekorativního charakteru, širokou škálu šperků a ozdob na oděv i hlavu, a pestrou sbírku zbraní, především chladných. Předmětem vědeckého zkoumání a zpracování těchto bohatých fondů je určení těchto předmětů, jejich zhodnocení v kontextu sběratelských aktivit jejich původních majitelů a jejich zařazení do širšího kontextu světových sbírek a dějin uměleckých řemesel daného regionu.

Milan Stuchlík a Mapuche

Náprstkovo muzeum vlastní obsáhlou sbírku materiální kultury etnické skupiny Mapuche obývající střední část jižního Chile a jihozápadní Argentinu, jež muzeum získalo soustavnou činností Milana Stuchlíka. Jeho osobnosti a mapuchské sbírce bude věnována vědecká monografie, která se právě připravuje.

Milan Stuchlík byl význačný český antropolog, sběratel umění chilských indiánu etnické skupiny Mapuche a profesor antropologie na univerzitě v Cambridge a v Belfastu, jenž zemřel v pouhých 44 letech v severoirském Belfastu. Monografie bude věnována životu a odkazu tohoto českého vědce, od roku 1968 pobývajícího v emigraci - nejprve v Chile a později ve Spojeném království. Životopisné údaje budou čerpat z unikátní pozůstalosti poskytnuté jeho manželkou Jarkou Stuchlíkovou včetně deníkových zápisků a fotografií z výzkumných pobytů mezi Mapuchy. Kniha se bude podrobně zabývat také sbírkou mapuchské kultury Náprstkova muzea pocházející právě ze sběratelských aktivit Milana Stuchlíka. Ve sbírce nalezneme keramické nádoby, kuchařské náčiní a další vybavení tradiční domácnosti, sportovní potřeby, nosítka na děti, masky, tkaniny, šperky i zbraně.

V roce 1826 zakoupili staropražský dům U Halánků s pivovarem a vinopalnou manželé Fingerhutovi, aby jej pak jejich mladší syn Vojtěch za několik let proslavil doslova po celém světě. Vojta Náprstek založil muzeum v roce 1873 jako České průmyslové muzeum a stal se známým mecenášem a propagátorem nových myšlenek a technologií. Jeho láska k orientálním vědám a podpora cestovatelů jako Emila Holuba, Josefa Kořenského, Enriqua Stanko Vráze a dalších, mu přinesla početné dary, které nakonec změnily charakter muzea z průmyslového na národopisné.

Po roce 1944 došlo k připojení k Národnímu muzeu a rozdělení sbírek tak, aby se orientovaly pouze na mimoevropská etnika a jejich kultury. I dnes má muzeum své mecenáše a dárce, kteří tak navazují na Náprstkův odkaz a obohacují jeho sbírkový fond. Pomáhají nejen posouvat hranice poznání, ale zároveň udržují místo výjimečného setkávání s neopakovatelným geniem loci. Sbírky muzea jsou nesmírně bohaté a jen velmi malá část je vystavena.

V pražském domě U Halánků je návštěvníkům k dispozici rovněž veřejná knihovna, která nenabízí jen knihy a periodika, ale i další kolekce, z nichž mnohé založil již Vojta Náprstek. Je to sbírka historických fotografií, stereoskopických obrázků, dobové grafiky či výstřižkových knih. K dispozici jsou rovněž rozsáhlé archivy rodiny Náprstkovy, cestovatelů a Čechů žijících v zahraničí.

Muzeum se snaží všechny své sbírky postupně zveřejňovat a zpřístupňovat. Kromě tematických výstav z vlastních sbírek, organizuje muzeum exkluzivní zahraniční výstavy ve spolupráci se zahraničními institucemi. Nabídka pro návštěvníky je oživena množstvím doprovodných programů, mezi které patří komentované prohlídky, přednášky, tvůrčí dílny či festivaly, kde je možné poznávat mimoevropské kultury všemi smysly. Malebné nádvoří slouží nejen jako veřejný prostor pro oddech návštěvníků, ale i pro pořádání společenských akcí.