Přihlásit se
Vědecko-výzkumná činnost Národního muzea byla realizována v roce 2024 jak v podobě základního, tak aplikovaného výzkumu v rámci přírodovědných i společenskovědných oborů. Díky institucionální podpoře na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO) bylo řešeno 26 výzkumných oblastí se 42 dílčími cíli a 35 kontrolovatelnými cíli. Současně řešilo Národní muzeum ve sledovaném období 39 projektů různých dotačních programů a zaměření. Instituce uplatnila v roce 2024 a do Rejstříku informací o výsledcích (RIV) vykázala více než 300 výstupů. V rámci IP DKRVO se jednalo například o 98 článků publikovaných v prestižních impaktovaných periodikách či 14 odborných knih. Oproti předcházejícímu období byla v roce 2024 věnována významná pozornost výsledkům aplikovaného výzkumu, v jehož rámci se podařilo uplatnit např. 16 specializovaných veřejných databází. Pracovníci Národního muzea prezentovali v roce 2024 výsledky své vědecko-výzkumné činnosti v rámci 142 příspěvků přednesených na odborných konferencích, seminářích a workshopech. V 58 případech se jednalo o zahraniční vědecké akce, v 84 poté o akce realizované na území ČR.
Národní muzeum zahájilo v roce 2024 úspěšně nový pětiletý cyklus IP DKRVO. S ním souvisela příprava nové Koncepce podpory a rozvoje Vědy a výzkumu (VaV) v Národním muzeu na roky 2024–2028, která navázala na předcházející Koncepci podpory a rozvoje VaV v NM na roky 2021–2023 a byla vytvořena v souladu s Koncepcí IP DKRVO 2024–2028 a změnami na poli vědy a výzkumu v ČR. V rámci popularizace své vědecko-výzkumné činnosti se Národní muzeum zúčastnilo v roce 2024 Veletrhu vědy, největší populárně-naučné akce České republiky každoročně pořádané Akademií věd ČR. Své zastoupení zde měly ve sledovaném roce Přírodovědecké muzeum a Historické muzeum Národního muzea.
K nejvýznamnějším vědeckým objevům pracovníků instituce v roce 2024 náleží výsledky výzkumu lebky ženy z lokality Zlatý kůň (území obce Koněprusy), která zároveň představuje jeden z nejvýznamnějších sbírkových předmětů Národního muzea. Antropologové NM a Přírodovědecké fakulty UK se zapojili do mezinárodního týmu vědců, který více než tři roky zkoumal a v roce 2024 v prestižním časopise Nature publikoval přelomovou studii přinášející nové poznatky o genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci. Výzkum proběhl na základě srovnání ženy ze Zlatého koně s kosterními pozůstatky jedinců z lokality Ilsenhöhle, Ranis (Německo) vzdálené cca 230 km. Vědci zjistili, že se jednalo o biologicky příbuzné lidi, kteří patřili z genetického hlediska k menší, úzce příbuzné skupině moderních lidí, jež se oddělila od populace, která opustila Afriku zhruba před 50 tisíci lety a později osídlila zbytek světa. Příslušníci populace Zlatý kůň/Ranis v Evropě koexistovali s neandertálci a jejich předkové se s neandertálci mísili (k tomu došlo v období před 49 tisíci až 45 tisíci lety). Tato populace přitom nezanechala stopy v genomu současných lidských populací (současní lidé jsou potomky lidí, kteří přišli do Evropy později, cca mezi 40 tisíci a 30 tisíci lety). Žena ze Zlatého koně reprezentuje nejstarší genom druhu Homo sapiens, který byl kdy sekvenován.
Nově získané projekty:
Probíhající projekty:
